Chování v limitaci

By | 24.12.2002

Další velmi důležitou vlastností zesilovače je jeho chování v limitaci. K limitaci dochází v případě, že zesilovač nemá dostatečný výkon, nebo signál není upraven pomocí kompresoru dynamiky

Chovaní v limitaci se posuzuje nejčastěji sinusovým signálem. Ten však není pro zobrazování osciloskopem nejvhodnější, proto raději měříme trojúhelníkovým signálem. Trojúhelníkový signál navíc nezatěžuje tolik Boucherotův člen na výstupu, takže můžeme měřit vyššími kmitočty. Okamžitá hodnota sinusového signálu se v maximu mění pomalu, a tak nelze přesně odečítat na stínítku ocsiloskopu. Zesilovač přebudíme a většinou pozorujeme, jak dochází k zákmitům. Zákmity na špičkách trojúhelníkového signálu pozorujeme nejčastěji při poklesu z kladného nebo záporného maxima k nule. Nejčastěji jsou způsobeny saturací budiče nebo nízkými zotavovacími časy výkonových tranzistorů. Uvedené zkreslení je velmi nepříjemné, poslechově se zvuk jeví jako „rozmazaný“, výšky znějí „televizně“ zvukaři jev popisují jako ztráta dynamiky a čistoty zvuku, tzv „koule“. Proto není vhodné šetřit na konstrukci budiče. Výkonové tranzistory volíme s rozumnými spínacími časy, u zesilovačů s tranzistory MOS se osvědčily např. spínací výkonové tranzistory.

Napsat komentář