Nejspíš neexistuje žádný zvukař či jiná podobně úchylná osoba, která by se nesetkala s těmito nepříjemnými, avšak stále velmi častými zjevy v našich rozvodných sítích. Co je příčinou podpětí asi každý ví – v dnešní době už poddimenzované průřezy venkovních i vnitřních rozvodů, úbytky napětí na zkorodovaných svorkách a starých vyhřátých jističích, staré trafo- stanice na hranici svých možností atd. Nezřídka se mi stalo, že bych málem přestal důvěřovat svému měřáku, který ukazoval sotva 200V a věřím, že existují i horší případy /zvlášť, když tam někdo navěsí pár SDA a zvlášť večer/.
Naopak přepětí se vyskytuje všude tam, kde již rozvodné závody konečně pustily nějakou tu kačku do nového trafa, případně venkovních rozvodů a nezapomněly ono trafo příslušně /alespoň dvakrát/ předimenzovat. Čin je to vzhledem k budoucnu jistě chvályhodný, ale co my zvukaři s těmi 240-250 volty ? Přepětí i podpětí škodí zvláště elektronkovým nástrojovým zesilovačům. Podžhavené elektronky jsou přetížené a ničí se, zkreslují tak, jak nemají a zesilovač může mít i posunuty pracovní body koncových elektronek /zvláště pak předpětí G1/. Přepětí u těchto aparátů vyvolá přežhavení a podstatné zkrácení života drahých koncových elektronek a zvýšená napětí ostatních zdrojů v zesilovači se někdy projeví vystláním skříně zesilovače obsahem filtračních elytů. Pochopitelně oba jevy škodí i ostatním přístrojům, ať už je to cokoliv a proto vznikl tento článek. Řešení existuje, mnoho let mám ve svém AC racku udělátko, které mi mnohokrát zachránilo kůži a dalo klid k práci. Staří fachmani, hloubavé duše a další lidé s praxí tenhle fígl jistě znají a proto nemusí číst dál. Profíci a studenti elektrofuckult se ušklíbnou a budou nad tím kroutit hlavami – to je mi ale úplně fuck, pokud to pomohlo mně, tak může i jiným – stojí -li o to. Má to samozřejmě svá omezení, ale pokud Vám stačí příkon do 5 – 6 kW na napájení zvukové části aparatury /jako mně/, tak máte vystaráno. Upozorňuji, že na následujících řádcích popsaný princip je vhodný pouze tam, kde je víceméně konstantní přepětí či podpětí. Pro tzv. měkkou síť je Vám na prd a můžete s ním víc zkazit, než napravit. Princip je jednoduchý, přičítání nebo odečítání sekundárního napětí transformátoru k /od/ napětí sítě. Záleží jen na Vás, jak velké /těžké/ trafo jste ochotni tahat ve svém AC racku. Za elegantní považuji to, že trafem o výkonu 600VA dorovnáte napětí na zátěži až 4,5 kW. Viděl jsem něco podobného i v třífázovém provedení, s toroidy 900VA a sekundárním proudem 30A, takže dorovnat šlo asi 3 x 6kW zátěže. Naopak lze tento princip využít i v nejjednodušším provedení, bez odboček, měřáku atd. Mí známí – elektrikáři s úspěchem využívají tento princip při snižování přepětí a následnému radikálnímu zvýšení životnosti žárovek v halogenových reflektorech 100 – 500W, osvětlujících billboardy, supermarkety a firemní štíty. Trafo 230/24V 100 – 200VA v toroidním provedení lehce vejde do téměř každého rozvaděče, zapojí se natvrdo popsaným způsobem na dotyčný světelný obvod a je po vyměňování žárovek. Poznámky pro případné stavitele : Dobrá rada nad zlato č. 1 : Pokud nemáte ponětí o tom, co je síť TN-C, TN-S, fáze, pracovní nulový vodič, ochranný vodič a jiné tajemné termíny ze silnoproudu, tak prosím svěřte výrobu tohoto přístroje někomu, kdo o tom něco ví a má alespoň platné osvědčení o zkoušce z vyhl. č. 50. Vím, že je to lití vody do koše, ale napsat jsem to musel. Ať Vás nemusí havrani smetákem a lopatkou sypat přímo do urny… Dobrá rada nad zlato č. 2 : Nejprve si sežeňte přepínače s potřebnými kontakty, polohami, zatížením a až potom si nechte navinout trafo. Uděláte-li to opačně, může se Vám stát, že zbylé odbočky nebude čím přepínat… Dobrá rada nad zlato č. 3 : Pokud si odněkud přinesete šikovné a ploché trafo s C-jádrem a hodláte ho převinout, tak ho tam radši zase odneste, nebo ho pusťte na nohu svému úhlavnímu nepříteli. Rozebrat jde poměrně snadno, ale nikdy se Vám ho už nepodaří složit tak, aby nevrčelo a nemělo zvýšený proud naprázdno až na pětinásobek původní hodnoty. To vše i v případě, že si pečlivě poznačíte polohu i páry jader a dobře ho stáhnete původními sponami. Mě to otrávilo tak, že už C-čka nechci do smrti vidět… Dobrá rada nad zlato č. 4 : Doporučuji zřetelně, srozumitelně a trvanlivě označit jednotlivé polohy přepínačů – ať za měsíc, než seženete voltmetr, víte co na co je… Voltmetr použijte nejlépe feromagnetický /používají se většinou v silnoproudých rozvaděčích/. Jsou téměř nezni- čitelné mechanicky i elektricky – oproti magnetoelektrickým systémům s otočnou cívkou, které vyžadují navíc usměrňovač. Feromagnetické systémy značila Metra FP, Fa a mají navíc příjemně roztaženou stupnici v rozsahu 150 – 250V. Vyskytují se za pár šupů v nabídkách firem Fanda-Galveos elektronik, HADEX ap. Přepínače jsem použil tehdy typu OBZOR VS16 – údajně se ještě vyrábí ve Zlíně-Malenovicích a viděl jsem je i ve velkoskladech firmy ELVO. Klidně ale použijte cokoliv, co snese požadovaný proud /prac.třída AC 15/, použité napětí, má potřebný počet a druh kontaktů a hlavně značku ESČ nebo VDE. Trafo bych dnes použil toroidní – má malé rozptylové pole, je výkonné, ploché a firem, co je navíjejí je také dost. Nic Vám ovšem nebrání použít klasický formát EI nebo zkazit si chuť C-čkem jako já, nebo Vám nevadí pár kilo navíc. Zacházení s tímto výtvorem : Než zapnete spínač S1, zkontrolujte síťové napětí přepnutím P4 do polohy síť. Je-li např. 210V, tak přepněte P1 do polohy +, P2 na odbočku 210V a P3 na odbočku 20V. Přepněte P4 do polohy výstup, zapněte S1 a na výstupu máte znovu vytoužených 230V. A je po ptákách… Pokud přijedete na místo s obstojnými parametry sítě /po zapnutí všech světel to spadne jen o 5V/ a nestojíte o služby tohoto pomocníka, tak prostě nezapínejte S1. Proud do zátěže pak prochází jen sekundárem trafa přes jistič FA1, který musí být dimenzován na max. proud sekundáru a měl by mít charakteristiku C /např. LSN C10/. Sekundár nedává žádné napětí, není co přičítat a odečítat, je-li dobře dimenzován, tak i úbytek napětí na něm je celkem zanedbatelný a navíc se chová jako výborná odrušovací tlumivka a tlumí i proudové rázy připojovaných přístrojů. Znovu a důrazně opakuji – není to všelék, má to svá omezení, je to složité, ale moc mi to pomohlo. Co se týká měkké sítě plus podpětí a napájení efektových racků nebo ovladačů světel – používal jsem UPS 600VA, koupenou za 1000,- v PC bazaru – měla jeden vadný akumulátor, který mi za pár stovek poslala firma FULGUR BATTMAN z Brna. Věřím tomu, že v každém takovém větším PC bazaru nebo u počítačových firem se nějaká odepsaná UPS najde a za rozumnou cenu. Měničová a dobíjecí část bývá většinou v pořádku, vadné jsou jen aku.