|
|
Konference
Zobrazit příspěvky:
1-20 21-40 41-60 61-80 81-100 101-120 121-140 141-160 161-180 181-200 201-220 221-240 241-260 261-280 281-300 301-320 321-340 341-360 361-380 381-400 401-420 421-440 441-460 461-480 481-500 501-520 521-540 541-560 561-580 581-600 601-620 621-640 641-660 661-680 681-700 701-720 721-740 741-760 761-780 781-800 801-820 821-840 841-860 861-880 881-900 901-920 921-940 941-960 961-980 981-1000 1001-1020 1021-1040 1041-1060 1061-1080 1081-1100 1101-1120 1121-1140 1141-1160 1161-1180 1181-1200 1201-1220 1221-1240 1241-1260 1261-1280 1281-1300 1301-1320 1321-1340 1341-1360 1361-1380 1381-1400 1401-1420 1421-1440 1441-1460 1461-1480 1481-1500 1501-1520 1521-1540 1541-1560 1561-1580 1581-1600 1601-1620 1621-1640 1641-1660 1661-1680 1681-1700 1701-1720 1721-1740 1741-1760 1761-1780 1781-1800 1801-1820 1821-1840 1841-1860 1861-1880 1881-1900 1901-1920 1921-1940 1941-1960 1961-1961
| Micky více od autora
3. 12. 2006, 19:52:07 | | |
Zdravím pánové.Podřeboval bych na doporučení poradit od Pánů Sinclaira a sendyho...Konkrétně mám problém se zesilovačem 200W z AR 1/93...Pan Peter (Dj peter) mi vás doporučil...Prý je tam pár chyb,a já bych potřeboval vědět,jaké přesně..Děkuji za odpovědi.. |
| Quintal více od autora
1. 12. 2006, 15:58:23 | | |
pepe: to je slovo chlapa :))) my už tu někteří občas propadáme prázdnému teoretizování. |
| danhard více od autora
1. 12. 2006, 12:04:21 | | |
Pokud to bude zesilovac pro subbass a nebude v mustkovem zapojeni a budou to toroidy, tak se nedivte, ze vam budou horet pojistky v primaru ! Asi tak :o) |
| Hubert více od autora
1. 12. 2006, 11:35:56 | | |
Je jasné, že zátěž zdroje a tím i trafa, představovaná zesilovačem buzeným například 49Hz bude problém, ale to bude v každém případě a dvě trafa v tomto zapojení (sekundáry v serii, jeden můstek,jiné asi není praktické)na tom snad nebudou hůř než jedno s vyvedeným středem, ss složka by musela téci přes zátěž (pokud je zesilovač v pořádku) a to zesilovač v pořádku prostě neudělá, bylo by velmi rychle po reproduktorech. V poslední větě asi ještě pepe chtěl napsat ...a v další naopak... |
| pepe více od autora
1. 12. 2006, 11:19:25 | | |
myslím že dc sycení souvisí s trvalým nenulovým ss proudem a k tomu tady asi nedochází a dalo by se to přes integrály asi spočíst ale podstatné je,že když použije 2 trafa, každé s jedním vinutím, jako symetrický zdroj, t.j. spojené do serie, tak je každé trafo zatěžované v obou půlvlnách, horní do kladné a dolní do záporné strany zdroje, proto nevidím problém |
| danhard více od autora
1. 12. 2006, 10:06:11 | | |
2 Hubert: Nevim jak to mel zapojene sinclair, ale uz jem se setkal s provedenim, ze tam byly 2 transformatory na 24V, spojene jako vinuti 2x24V se spolecnym stredem a za tim mustek a symetrickych +/- 32V. Kdyz zatizis jenom jednu vetev, tak budou transformatory zatizene jenon jednocestne, coz je spojene s dc sycenim. Pokud by si dal za kazdy transformator mustek a spojil az pak, tak bude vzdy zatezovan jen jednen transformator pro jednu vetev zateze. Pokud by mely transformatory uz dvojite vinuti, a ty by si je spojil paralelne, tak hrozi, ze nebudou zcela stejne, a potecou tam vyrovnavaci proudy (i naprazdno). |
| raspi více od autora
1. 12. 2006, 06:36:20 | | |
lukasw: No to by asi KDčka nezvládla:-)) I trandy z výkonové elektroniky lokomotiv jsou na napájecí napětí 3kV. |
| Hubert více od autora
1. 12. 2006, 00:49:48 | | |
Ten příklad s jádrovým trafem se dvěma polovinami všech vinutí na dvou cívkách asi sedí, ale kudy teče ta stejnosměrná složka proudu, která by měla přesycovat jádro u dvou EI traf ? To by se snad muselo uzavírat přes reproduktor a to asi není dost dobře možné. |
| lukasw více od autora
30. 11. 2006, 23:40:06 | | |
hmm, a proc pouzivat trafa ? neni lepsi mit zesilovac napajeny ze site ? optimalne primo z vn nebo vvn, usetrime za ztraty . . . |
| Quintal více od autora
30. 11. 2006, 20:47:20 | | |
danhard: to já nevím co Sinclair řešil, jestli nějakou krajnost jako chybějící plechy nebo přesycený transduktor, nebo dokonce jádrový místo plášťový tranďák, já uvažoval spíš drobnou odchylku v řádu procenta, jak znám u sériově vyráběných výrobků. Vždycky se dá vymyslet nějaký mezní stav. Co takhle pro každé trafo ze soutrafí můstkový usměrňovač a symetrický zesilovač ve třídě A, tedy se stálým odběrem. Taky eventualita. |
| danhard více od autora
30. 11. 2006, 18:10:11 | | |
2 Qintal, pokud je trafo blbe poskladane (malo plechu, vzduchove mezery), tak s nejakym odpurkem vyrovnas kulovy. Problem je (u dvou transformatoru jako vinuti se stredem a za tim mustek, jako symetricky zdroj), ze pri nesymetrickem zatizeni jedne vetve (treba pri buzeni nizkou frekvenci, pod 100Hz) je trafo zatizene jednocestne, a diky dc slozce jde do presyceni. Stejnej jev je trba u plchych UI transformatoru, kdyz za dvojite vinuti spojene z civek na jednotlivych sloupcich das 2 diody, jako celovlny usmernovac. Protoze ma trafak vazbu jen pres zelezo, tak dochazi k stridavemu presycovani jednoho a druheho sloupku, a trafo bezvadne vyzaruje. |
| Quintal více od autora
30. 11. 2006, 14:19:30 | | |
co je na odpůrku nepředstavitelného? jestli jde o dorovnání rozdílu sycení u jinak stejných jader, jen vlivem poskládání plechů a tak, jedná se o rozdíl nějakých 1-2-3%, což při primárním proudu 400VA/1,7A dělá diferenci 50 mA maximálně:) na rozdíl 20% by to už nebylo, to je pravda. Taky nic ve zlém. To se týče drnčení skříně, pro odstup desky od brumu stačí pohnout s touto:)) |
| pisty více od autora
30. 11. 2006, 14:04:50 | | |
Lukasw: www.belza.cz, najdeš tam leccos, navíc p.Belza rád poradí jak upravit či předělat uváděné nabíječe k tvým účelům... |
| lukasw více od autora
30. 11. 2006, 11:16:25 | | |
... a líný, pánové poradte, nabíječka pro modelářské NIMH akumulátorky, 8 ks v serii, normální monoblok 9,6V 650mA at je to natlučeno co nejdříve, napájení nejlépe z 12V. :) kvalitní a téměř zadarmo. druhá podmínka není nutná. |
| Quintal více od autora
30. 11. 2006, 01:30:28 | | |
malý odpůrek v primáru by to měl srovnat. AuRa to řeší akumulátorama :))člověk je tvor neposedný... |
| sinclair více od autora
30. 11. 2006, 01:25:41 | | |
Použil jsem tuhke metodu jen jednou. Dělal jsem kdysi zesilovač z "inkurantního" materiálu a pro napájení každého kanálu jsem použil dvojice EI traf. Vycházely mi ale kvůli stěsnané montáži velmi blízko bočních stěn kastle z Fe plechu. Protože jsem předem věděl o tom, že Fe kastle může vlivem rozptylového pole řvát jak kráva, předem jsem s tím laboroval a vhodnou polohou+sfázováním je kastle nehlučná a pole ani nezasahovalo do desek. Jedna dvojice ale "svítila" poněkud víc, zřejmě vlivem mírné rozdílnosti v sycení obou kusů. |
| Quintal více od autora
29. 11. 2006, 08:46:16 | | |
Hubert: no, vlastně v objemu ležícím symetricky mezi oběma trafy možná teoreticky taky :) za předpokladu, že topologie toho předzesilovače je v celé své ploše symetrická a stejně citlivá na indukované rušivé pole. Když bude dejme tomu vstupní operák blíž jednomu trafu než druhému, bude ho zasahovat víc siločar toho bližšího. Asi by to chtělo vyzkoušet v praxi ;-) |
Zobrazit příspěvky:
1-20 21-40 41-60 61-80 81-100 101-120 121-140 141-160 161-180 181-200 201-220 221-240 241-260 261-280 281-300 301-320 321-340 341-360 361-380 381-400 401-420 421-440 441-460 461-480 481-500 501-520 521-540 541-560 561-580 581-600 601-620 621-640 641-660 661-680 681-700 701-720 721-740 741-760 761-780 781-800 801-820 821-840 841-860 861-880 881-900 901-920 921-940 941-960 961-980 981-1000 1001-1020 1021-1040 1041-1060 1061-1080 1081-1100 1101-1120 1121-1140 1141-1160 1161-1180 1181-1200 1201-1220 1221-1240 1241-1260 1261-1280 1281-1300 1301-1320 1321-1340 1341-1360 1361-1380 1381-1400 1401-1420 1421-1440 1441-1460 1461-1480 1481-1500 1501-1520 1521-1540 1541-1560 1561-1580 1581-1600 1601-1620 1621-1640 1641-1660 1661-1680 1681-1700 1701-1720 1721-1740 1741-1760 1761-1780 1781-1800 1801-1820 1821-1840 1841-1860 1861-1880 1881-1900 1901-1920 1921-1940 1941-1960 1961-1961
|
|
|
|