Byl jsem donucen provést několik málo měření, původně probíhaly na komplementární obdobě SDA350ky, ale pak jsem se rozhodl obdobným způsobem potrápit i SDA200SE. Hlavím důvodem byly i nekonečné teorie na webech a v konferencích o významu ZNAČKOVÝCH součástek, které jsou podle mnohých nutnou (a někdy i jedinou) podmínkou proto, aby to fungovalo. Základní podmínky : modul… Read More »
5. Formování Formování – nové elektrolytické kondenzátory Nové elektrolytické kondenzátory /případně skladované několik měsíců/ není třeba formovat vůbec. Je ale velmi vhodné přiložením jmenovitého pracovního napětí zkontrolovat jejich svodový proud, zvláště u typů s větší kapacitou a podezřelého původu. Několika minutami měření se tak dá vyhnout nepříjemným překvapením v hotovém přístroji, případně nečekané havárii. K… Read More »
3. Parametry uváděné u kondenzátorů – jmenovitá kapacita (uvedena přímo na pouzdře) a její tolerance – vzhledem k tolerancím při výrobě se kondenzátory vyrábějí s dosti velkou tolerancí, obvykle +-20% a více, nejsou výjimky ani – 30 +50%. Kdysi dávno ve výrobě Tesly řady TE98x byla zaručena tolerance přímo z linky -5 až + 95%. O trochu… Read More »
1. Obecně o elektrolytických kondenzátorech Elektrolytické kondenzátory se vyskytují prakticky v každém elektronickém zařízení, včetně vybavení raketoplánu nebo splachovací automatiky pisoáru. Protože se jedná o pasivní součástku, jejíž vlastnosti jsou podmíněny jistými elektrochemickými procesy, lze považovat elektrolytický kondenzátor jako takový za díl s podstatně zvýšeným činitelem poruchovosti, daleko vyšším než např. v porovnání s rezistorem… Read More »
Na první pohled poměrně jednoduchá konstrukce, která zlákala spoustu amatérů, toužících postavit si koncový zesilovač většího výkonu. Rozhodnutí ke stavbě pak ještě bylo umocněno zjištěním, že je skutečně zesilovač relativně jednoduchý, osazení levné, do domácích podmínek má i slušný výkon, ostatní parametry téměř excelentní, integrovány obvody ochran přímo na desce zesilovače a součástí stavebního návodu… Read More »
Dostaly se mi od Vás dva rozhořčené ohlasy na naše ochrany. že prý je to šrot, že je tam konstrukční chyba a že je to na houby… ……NENÍ, Ochrana tak jak je navržená je nejjednodušší osvědčenou funkční verzí ochrany reproduktorů. Je pravdou, že jsem tu ochranu vlastnoručně neměl cca 5 let postavenou, ale co moje… Read More »
Takže, která pájka je nejlepší ze všech kolem nás? Absolutně NEJLEPŠÍ pájka co jsem kdy používal je: KESTER „44“ resin-core solder (resin = pryskyřice) s jejím #66 core (core = jádro). Pro běžné pájení deskách s plošnými spoji používám její slitinu 60/40 o průměru 0.031-inch (1/32-inch). Při pájení SMT (pozn.: SMT = Surface Mount Technology)… Read More »
Typ článku: překlad Zdroj: časopis Electronics Now, July 1999, 84 – 86 Původní autor a název: SKIP CAMPISI, JR. – How To Succeed In Soldering Se správnou technikou a toliko základním vybavením by měl každý docílit perfektních pájených spojů vždy a všude. A co víc, takový spoj by se měl vytvořit během tří až čtyř… Read More »
Následující článek má sloužit jako sbírka konstrukčních poznámek při individuální stavbě lineárních napájecích zdrojů pro napájení koncových zesilovačů výkonu běžné, tedy „analogové“ konstrukce. Mnozí možná namítnou, že na stavbě běžného nestabilizovaného síťového napájecího zdroje pro koncový zesilovač není moc co zkazit. Do jisté míry je to i pravda – pravdou je ovšem také to, že… Read More »
Každý, kdo začal uvažovat nad stavbou aktivního subwooferu pro svůj domácí reprodukční systém a rozhodl se vlastními silami realizovat i zesilovač do něj, si jistě už položil otázku : Jaký zesilovač, s jakým výkonem, jaké koncepce? A v neposlední řadě : za kolik ? Nejprve bych měl případné nadšené zájemce a stavitele poněkud zchladit konstatováním,… Read More »